Vcera jsme byly na posvatnych ruinach stareho mesta a chramu Zaculeu.
Jsou to prvni opravdove pyramidy, ktere jsme videli, i kdyz me dost mrzi, ze mistni postup zachovani pamatek znamena zalit to do betonu. Tak nejak to tomu bere tu autenticitu, ale zase chapu, ze by jim ty kameny brzo asi rozebrali a oslapaly. Snad na to casem prijdou a zase ten beton z toho sundaji.
Jsou to prvni opravdove pyramidy, ktere jsme videli, i kdyz me dost mrzi, ze mistni postup zachovani pamatek znamena zalit to do betonu. Tak nejak to tomu bere tu autenticitu, ale zase chapu, ze by jim ty kameny brzo asi rozebrali a oslapaly. Snad na to casem prijdou a zase ten beton z toho sundaji.
No kazdopadne rano jsme zase vstavali v 5. Je to moje prvni dovolena, kde vstavam prakticky denne ve 4-6 rano... co k tomu dodat. :) Ale je to proste tim, ze tady ty busy jedou tak dlouho. Hodinu nez se dostanete na dalnici, po ceste ktera ma beton na povrchu tak prvni a posledni kilometr a zbytek je ujezdna hlina a pisek s vyprsenejma struhama a rygolama a vyjezdenejma dirama.
Vzdycky vedeme s mamkou dikusi, jestli je lepsi tempo 15 km/h a snesitelne pohupovani, ale dlouhy cas a nebo 50 km/h a kratsi cas, ale skoky a narazy, ze se drzite ceho jen jde a doufate, ze se vam nesrazi obratle k sobe.
Ja mam osobne radeji druhou variantu doplnenou a spravnou rychlou hlasitou hudbu. Cloveka to prepne do takove absurdni euforii z cele te situace.. az lehkeho silensvti bych rekla. Mamce se nelibi ani jedno.
Kdyz clovek konecne dorazi na dalnici, tak ma sice beton a asfalt (i kdyz taky ne rozhodne vsude), ale zase se zvysi tempo a odstrediva sila v zatackach. Je to namahavy na ruce a s tim, jak mame dlouhy nohy uz mame otlaceny ovalky na kolenech, pac jsme zapasovany v tech sedadlech uplne nadoraz. Kupodivu to vuci bocnimu pohybu vlivem odstrdive sily nema zadny efekt.
Kazdopadne uz se stavam asi vic mistni, protoze jsem v jizde busem pokrocila na dalsi level - za tehle jizdy jsem naprosto normalne usnula.
Vzdycky vedeme s mamkou dikusi, jestli je lepsi tempo 15 km/h a snesitelne pohupovani, ale dlouhy cas a nebo 50 km/h a kratsi cas, ale skoky a narazy, ze se drzite ceho jen jde a doufate, ze se vam nesrazi obratle k sobe.
Ja mam osobne radeji druhou variantu doplnenou a spravnou rychlou hlasitou hudbu. Cloveka to prepne do takove absurdni euforii z cele te situace.. az lehkeho silensvti bych rekla. Mamce se nelibi ani jedno.
Kdyz clovek konecne dorazi na dalnici, tak ma sice beton a asfalt (i kdyz taky ne rozhodne vsude), ale zase se zvysi tempo a odstrediva sila v zatackach. Je to namahavy na ruce a s tim, jak mame dlouhy nohy uz mame otlaceny ovalky na kolenech, pac jsme zapasovany v tech sedadlech uplne nadoraz. Kupodivu to vuci bocnimu pohybu vlivem odstrdive sily nema zadny efekt.
Kazdopadne uz se stavam asi vic mistni, protoze jsem v jizde busem pokrocila na dalsi level - za tehle jizdy jsem naprosto normalne usnula.
No pyramidy uzasny. Ty vyhledy zeshora a ty panoramata s horama na obzoru. Bylo takovy dokonale kalendarovy pocasi. Teplo a slunicko, ale bily mraky a nad horama lehceme dynamicky tmavo. Fotky jsou delany tabletem a porad tu masinku obdivuju, ze na to, ze to je vestavenej miniobjektivicek v tabletu, tak fotky to dela dobry. Coz teprve kdyby mel clovek nejakou vymakanou zrcadlovku.
Vcera byl velice vyznamy den KAJIB AJPU (neboli 4 Ahau), Plamenny den Maju, den pocatku nove ery pro pristi rok (260 dni). Takze by mel clovek vyjadrit svoje zamery na tu dobu, svoje plany, ocenit a podekovat za to, co naopak udelal v te ere minule a zaroven poprosit o pomoc a podporu se splnenim toho, co ma v planu. Nejdulezitejsi je, uvedomit si, co clovek ma a vyjadriv vdecnost vsemu a vsem, kteri ho na te ceste jakymkoliv zpusobem ovlivnili.
Ohniste uprostred majskych pyramid a celej obrad byly proste uzasny.
Misto Zaculeu je asi o 800 metru niz, na zapad a na sever od Momos a je to asi 100 km od mexicke hranice. Jeste kus za mestem Huehuetenango, ktere je takovy stycny bod. Musim rict, ze to bylo naprosto jednoznacne poznat, ze sme jinde.
Prakticky uz tam nejsou zadni indiani (pardon ten vyraz, ale proste nevim jak jinak shrnout potomky maju jednim slovem), samy potomci Spanelu a Mexicanu.
Na prvni pohled je tam cisteji a uklizeneji na ulicich, ale to je tak jedine pozitivum. Lidi jsou vetsi, tlustci (hooodne), chlupatejsi (i damy maji knirky - ty tlusty), mladsi holky zmalovany (fakt hodne a nevkusne, ne jako naliceny), prakticky zadny deti, natozpak miminka v satcich na zadech. Lidi jsou daleko hlucnejsi, vlezlejsi a protivnejsi (i vas drzi za rukavy a zastupuji vam cestu a nechteji vas pustit, abyste si u nich neco koupili), kouri, zadne tradini obleceni, ale stanky s cinou a svetsky s plastovejma kramama na kazdym kroku, vic z nich tahne chlast a celkove atmofera teda dost hrozna. At zije moderni amerikanizovany svet.
Taky je videt, ze tam moc cizincu neni na nas jako vzdy, ale tentokrat i nase male pruvodce koukali dost prekvapene.
No myslela jsem naprosto uprime, kdyz jsem si po proplitani jednim davem povzdechla ze chci zase domuu (mineno Momos) a kdyz jsem Ralankil rikala, ze tady tu oblast te vysociny mam daleko radeji a ze se mi tu libi daleko vic.
A ano opravdu je to vysocina (Highlands). Radeji bych to prekladala zeme ve vysi nebo vysoke zeme. Prumer tu je 2500 - 2800 mnm.
Prakticky uz tam nejsou zadni indiani (pardon ten vyraz, ale proste nevim jak jinak shrnout potomky maju jednim slovem), samy potomci Spanelu a Mexicanu.
Na prvni pohled je tam cisteji a uklizeneji na ulicich, ale to je tak jedine pozitivum. Lidi jsou vetsi, tlustci (hooodne), chlupatejsi (i damy maji knirky - ty tlusty), mladsi holky zmalovany (fakt hodne a nevkusne, ne jako naliceny), prakticky zadny deti, natozpak miminka v satcich na zadech. Lidi jsou daleko hlucnejsi, vlezlejsi a protivnejsi (i vas drzi za rukavy a zastupuji vam cestu a nechteji vas pustit, abyste si u nich neco koupili), kouri, zadne tradini obleceni, ale stanky s cinou a svetsky s plastovejma kramama na kazdym kroku, vic z nich tahne chlast a celkove atmofera teda dost hrozna. At zije moderni amerikanizovany svet.
Taky je videt, ze tam moc cizincu neni na nas jako vzdy, ale tentokrat i nase male pruvodce koukali dost prekvapene.
No myslela jsem naprosto uprime, kdyz jsem si po proplitani jednim davem povzdechla ze chci zase domuu (mineno Momos) a kdyz jsem Ralankil rikala, ze tady tu oblast te vysociny mam daleko radeji a ze se mi tu libi daleko vic.
A ano opravdu je to vysocina (Highlands). Radeji bych to prekladala zeme ve vysi nebo vysoke zeme. Prumer tu je 2500 - 2800 mnm.
S Ralankil i Donem Rigo si rozumime cim dal tim vic, uz si i delame legraci a smejem se - a to porad neumime spanelsky. Uz se vic zname, tak si vic rozumime i bez toho, abysme si rozumeli. :)
Dneska mame zase polovolny den. Odpoledne jdeme na dalsi lekci k Donu Rigobertvi - bude nam popisovat vyznam 20 nawalu (dnu v mesici) kalendare a mel by mi dat text s popisem ritualu. Jsem moc zvedava.
Žádné komentáře:
Okomentovat