Dneska to byl paradni den.
Protoze dnes je den rodiny, tak jsme jely s celou rodinou. Bylo to daleko a navic tam verejna nejezdi, takze sme jely soukromym pronajatym minibusem.
Ridic byl takovej mladej kluk, ale jel dobre. V ramci toho, jak se tady jezdi. :)
Protoze dnes je den rodiny, tak jsme jely s celou rodinou. Bylo to daleko a navic tam verejna nejezdi, takze sme jely soukromym pronajatym minibusem.
Ridic byl takovej mladej kluk, ale jel dobre. V ramci toho, jak se tady jezdi. :)
Nejdriv jsme sesli ke spodnim dvema bazenkum, aby nam to tam Don Rigoberto ukazal, pak jsme sesli jeste o kus niz k jeskyni, kde je obradni misto. Byl tam hroznej bordel a Don Rigoberto z toho byl hodne spatnej. Pak se ale jeho zena projevila jako prakticka dama a nalamala nejaky vetve a trochu to tam posmetala vsechno na hromadku v koute a hned to bylo lepsi.
Don Rigoberto delal obrad za jejich rodinu, za nasi taky a je to i den predku, tak i dekoval za koreny. A vsem zivlum zase a tak. Bylo to moc prijemny tam byt s tak velkou rodinou, mam je moc rada a moc se mi libilo s nima sdiet celej dnesni den. Nejdriv obrad, potom koupani v horkejch pramenech, grilovani, vylet na vyhlidku.. Moc jsem si to uzila. Kdybych umela spanelsky a jeste si mohla vic popovidat, bylo by to jeste lepsi. :)
Don Rigoberto delal obrad za jejich rodinu, za nasi taky a je to i den predku, tak i dekoval za koreny. A vsem zivlum zase a tak. Bylo to moc prijemny tam byt s tak velkou rodinou, mam je moc rada a moc se mi libilo s nima sdiet celej dnesni den. Nejdriv obrad, potom koupani v horkejch pramenech, grilovani, vylet na vyhlidku.. Moc jsem si to uzila. Kdybych umela spanelsky a jeste si mohla vic popovidat, bylo by to jeste lepsi. :)
Pak jsme se presunuli vsechny ty schody nahoru, k hlavnim koupacim bazenum. Bylo tam hrozne moc lidi a kriku a vseho, takze jsme se presunuli vsechny ty schody zase dolu, k tem malejm bazenkum, kde jsme byli na zacatku. Byl tam studenej vodopad a z nej potok a potom nekolik takovejch praminku tekoucich ze skal a ty byly vrely, ze se v nich nedala udrzet ruka. Ty se jimaly do dvou propojenejch bazenku.
Prvni byl dost horkej a ci bliz k praminku ze skaly, tim vic. Sedela jsem tak v pulce a dobrejch deset minut mi na zacatku trvalo vubec tam udrzet nohy. Ale jak jsme si zvykla, tak jsem si v seda na okraji pomalu zvykala i na zbytek az jsem se byla schopna ponorit cela. Nemam tuseni, kolik to melo stupnu, ale takhle horkou vanu si napoustim jen promrzla z vanocnich trhu.
Stejne clovek nevydrzel moc dlouho ponorenej. Kolem sten byly sedaci kameny, kde byl clovek ponorenej tak po pas, tak to se dalo docela dlouho. Ale zadne prudke vstavani - to se pak zamota hlava a neni to ulpne dobry. Kardiakum nedoprucuju.
Jinak voda byla na chut dost vyrazne kysela. Zajimalo by nas s mamkou, jaky to melo ph, ale v tech vyparech rostlo jen kapradi a mech, takze asi dost malo. Takze ted budu mit kuzi ja miminko, pac sme se v tom machali dobre dve hodiny bych rekla.
Rodina si sla po prvnim namoceni k vodopadu umejt vlasy, ja jsem si sla nachytat na kameny, co tam byly nejakou energii. Bylo tam nadherne, prijeny misto, dokonala atmosfera a energie po tom obradu opravdu krasna.
Druhou pulku uz jsem sedela ve spodnejsim bazenku, kterej byl jeste o neco chladnejsi.
No vymachala jsme se dokonale a kybych neco takovyho mela za barakem, chodila bych aspon obden. :) Asi se budu muset prestehovat k nejake sopce. :)
Ke konci uz tam zaclo chodit dost lidi a tak jsme se sbalili a vyslapali zase vsechny ty schody nahoru.
Moc se mi tu libi jedna vec. Vsude, kde se pocita s nejakou rekreacni, odpocinkovou aktivitou lidi (park, prameny, vodopad..), tady maji betonovy ''stolky'' na grilovani. Je to tak do pasu vysoky, s plochou na ohniste ze trech stran asi 20 cm vysokej okraj. U toho je nejakej stul se spalkama nebo lavice na sezeni.
Mistni to znaji, i nase rodina, takze s sebou meli pytlik drevenyho uhli, rost na gril (pulku rostu na sporak), maso, zeleninu, prkynko, tortily, chilli, plechovku fazolove kase, sirup, vodu, salsu, jednorazvy tacky a kelimky na piti a panev, na ktere se ohrivala ta kase. Okorenili maso a kdyz rozpalili uhli, zacli grilovat. Kdyz jsem videla, jak to Sheile a mamince (Maria se jemenuje) nejde, tak jsme predala dite do dalsich rukou (delala jsem chuvu, kdyz ostatni pripravovavli, cistli a krajeli zeleninu) a sla jsem se ujmout grilu. Docela se mi darilo, i kdyz ta mrizka ze sporaku je na prd, pac ma velky oka. Ale protoze mam ze stanu tak opaleny a azbestovy ruce, tak se mi darilo vsechno udrzet nad ohnem a otacet, takze se vsechno hezky propeklo. Maso a cibulka. Gregorio se me udivene ptal, jestli taky u nas grilujeme, tak jsem se mu snazla vysvetlit, ze jsem se tim rok zivila jezdivsi po trzich, ale myslim, ze to nepochopil. :)
Prvni byl dost horkej a ci bliz k praminku ze skaly, tim vic. Sedela jsem tak v pulce a dobrejch deset minut mi na zacatku trvalo vubec tam udrzet nohy. Ale jak jsme si zvykla, tak jsem si v seda na okraji pomalu zvykala i na zbytek az jsem se byla schopna ponorit cela. Nemam tuseni, kolik to melo stupnu, ale takhle horkou vanu si napoustim jen promrzla z vanocnich trhu.
Stejne clovek nevydrzel moc dlouho ponorenej. Kolem sten byly sedaci kameny, kde byl clovek ponorenej tak po pas, tak to se dalo docela dlouho. Ale zadne prudke vstavani - to se pak zamota hlava a neni to ulpne dobry. Kardiakum nedoprucuju.
Jinak voda byla na chut dost vyrazne kysela. Zajimalo by nas s mamkou, jaky to melo ph, ale v tech vyparech rostlo jen kapradi a mech, takze asi dost malo. Takze ted budu mit kuzi ja miminko, pac sme se v tom machali dobre dve hodiny bych rekla.
Rodina si sla po prvnim namoceni k vodopadu umejt vlasy, ja jsem si sla nachytat na kameny, co tam byly nejakou energii. Bylo tam nadherne, prijeny misto, dokonala atmosfera a energie po tom obradu opravdu krasna.
Druhou pulku uz jsem sedela ve spodnejsim bazenku, kterej byl jeste o neco chladnejsi.
No vymachala jsme se dokonale a kybych neco takovyho mela za barakem, chodila bych aspon obden. :) Asi se budu muset prestehovat k nejake sopce. :)
Ke konci uz tam zaclo chodit dost lidi a tak jsme se sbalili a vyslapali zase vsechny ty schody nahoru.
Moc se mi tu libi jedna vec. Vsude, kde se pocita s nejakou rekreacni, odpocinkovou aktivitou lidi (park, prameny, vodopad..), tady maji betonovy ''stolky'' na grilovani. Je to tak do pasu vysoky, s plochou na ohniste ze trech stran asi 20 cm vysokej okraj. U toho je nejakej stul se spalkama nebo lavice na sezeni.
Mistni to znaji, i nase rodina, takze s sebou meli pytlik drevenyho uhli, rost na gril (pulku rostu na sporak), maso, zeleninu, prkynko, tortily, chilli, plechovku fazolove kase, sirup, vodu, salsu, jednorazvy tacky a kelimky na piti a panev, na ktere se ohrivala ta kase. Okorenili maso a kdyz rozpalili uhli, zacli grilovat. Kdyz jsem videla, jak to Sheile a mamince (Maria se jemenuje) nejde, tak jsme predala dite do dalsich rukou (delala jsem chuvu, kdyz ostatni pripravovavli, cistli a krajeli zeleninu) a sla jsem se ujmout grilu. Docela se mi darilo, i kdyz ta mrizka ze sporaku je na prd, pac ma velky oka. Ale protoze mam ze stanu tak opaleny a azbestovy ruce, tak se mi darilo vsechno udrzet nad ohnem a otacet, takze se vsechno hezky propeklo. Maso a cibulka. Gregorio se me udivene ptal, jestli taky u nas grilujeme, tak jsem se mu snazla vysvetlit, ze jsem se tim rok zivila jezdivsi po trzich, ale myslim, ze to nepochopil. :)
No povedo se mi to, placky se povedli mistnim damam, fazolova kase se povedla nejakymu technologovi v tovarne, chilli se povedlo Marii, stava na piti se povedla mladsimu synovi (to jmeno zjistim), vyber mista se povedl Donu Rigobertovi, pocasi se povedlo Vode a Vzduchu, okurky a redkvicky se povedli Zemi, opeceni a horka lazen se povedla Ohni a cela ta uzasna atmosfera, smichu, pratelstvi a pohody se povedla nam vsem dohromady.
Cestou zpatky jsme jeste jely pres Xela, kde Don Rigoberto navigoval ridice kamsi nad mesto do kopce po ceste se samejma dirama. Stalo to za to, nahore je park, pomnik, altanek, kriz, spousta mist na sezeni a grilovani a nepopsatelnej vyhled na cely Xela. Mesto je to druhy nejvetsi po Guatemala city. Az nahoru byly slyset troubici autobusy a turujici motory. Cestou prselo, ale jak jsme vyjeli nahoru, prestalo a mraky se na chvili zvedly, takze jsme meli peknej vyhled a dalo se i fotit.
Cela ta oblast kolem tech horkejch pramenu ma svoje mikrolima a jsou tam pry idealni podminky pro pestovani zeleniny. Uplne vsude byly policka. Ale jako vsude. I ve srazu, kde bych rekla, ze se neda ani chodit, byly dokonaly radky. Ty lidi obdivuju, ze tam lezou kazdej den, maji tam natahany hadice, zalivaj, okopavaji, plejou a vsechno.. Obcas jsme tam nejaky zemedelce videli a vubec nechapu, jak se v tech svazch muzou udrzet.
Myslim, ze ani Sepp Holzer uz by nerekl, ze to je vhodne alespon na terasove zahony.. A oni tam nemaji ani ty terasy.
Chtela jsem to vyfotit, ale dest a stav silnice mi to rozmluvili.
Cela ta oblast kolem tech horkejch pramenu ma svoje mikrolima a jsou tam pry idealni podminky pro pestovani zeleniny. Uplne vsude byly policka. Ale jako vsude. I ve srazu, kde bych rekla, ze se neda ani chodit, byly dokonaly radky. Ty lidi obdivuju, ze tam lezou kazdej den, maji tam natahany hadice, zalivaj, okopavaji, plejou a vsechno.. Obcas jsme tam nejaky zemedelce videli a vubec nechapu, jak se v tech svazch muzou udrzet.
Myslim, ze ani Sepp Holzer uz by nerekl, ze to je vhodne alespon na terasove zahony.. A oni tam nemaji ani ty terasy.
Chtela jsem to vyfotit, ale dest a stav silnice mi to rozmluvili.
Žádné komentáře:
Okomentovat